Zlepšujte se nejdříve v tom, co umíte dobře!

Nemám rád předsevzetí a tak si je nedávám. Možná proto, že mě už tolikrát zklamalo. Teda vlastně, že jsem zklamal sám sebe tím, když jsem nedodržel, co jsem si nasliboval. Jenže…třeba jsem na to šel „vod póle“ namísto „vod lesa“. Co s tím? Letos na to půjdu trochu jinak, než doposud...     Letos jsem si po dlouhé době předsevzetí dal. A máte se na co těšit! V tomhle roce budu ještě větší sobec než loni :-). Chápu, že to pro některé lidi v mém okolí může být docela odstrašující zpráva, ale co se dá dělat, že jo :-). Zaměřím se totiž na sebe. A sice na ty konkrétní činnosti, které mi jdou!     V rámci povánočního ukládání knih a knížek, kterými jsem byl obdarován, jsem se pohledem zasekl na té, jež má na hřbetu napsáno: „Jak z dobré firmy udělat skvělou“ od Jima Collinse. Jedna z těch více profláknutých manažerských pouček této knihy říká: „Své nejlepší lidi nasazujte na největší příležitosti, a ne na největší problémy". Krátce jsem se zamyslel, jestli tohle pravidlo aplikuji ve svém týmu a zapyšnil se nad tím, že z velké části ano. Rukou jsem sáhl na shluk výpisků, pokrytých prachem, které kdysi nepilný student Sychra na poslední chvíli vypracovával ke státnicím s vírou, že ho snad zachrání. Úplně na vrchu bylo Paretovo pravidlo 80:20, které je dodnes nad rámec ekonomie uznávaným principem měření efektivity. Třeba tak, že 20% činností vám obyčejně vytvoří 80% výsledku.     I zamyslel se Luba nad knihovnou a řekl si:
  1. jestliže máme nasazovat své nejlepší lidi na největší příležitosti, pak musím i já nejvíc nasazovat svoje nejlepší vlastnosti a znalosti, abych vybojoval největší příležitosti.
  2. jestliže mi práce i život celkem dobře funguje, jsem asi spokojen se svými 80%, které mám. Může za to tedy cca 20% mých vlastností a znalostí, které umím přirozeně a nejlepším možným způsobem nasadit do praxe.
    Zlepšit se v tom co už mi jde mě bude jistě bavit víc, než rýpat se v nedokonalosti a v něčem co mi nejde. Zároveň pravděpodobnost toho, že se dostaví kvalitní výsledek, je nepoměrně větší, než u opačného postupu. Hodně lidí v mém okolí se urputně snaží pracovat na svých chybách - chtějí zlepšit 80% činností, jež jim nesou 20% výsledku. Jsou houževnatí a odhodlaní dokonce tolik, že práci na chybách obětují čas a energii, kterou dosud dávali věcem, které jim šly. Jenže problém, se kterým se při tomto postupu velmi často potkali, byl celkem zásadní. Když vím, že něco dělám dobře, vím proč to funguje. Když vím, že něco dělám špatně, vím obvykle proč to nefunguje, ale to automaticky neznamená, že vím jak to dobře dělat! Je přece tolik způsobů – jak vybrat ten správný? Jak se netočit v kruhu špatných pokusů při práci s nedokonalostí 80% a nesprávně vybraných možností, které mě budou v boji s chybou demotivovat? Že je to těžké? A co se na to "vyfláknout" a vůbec to takhle nestavět? Protože činností, ve kterých dělám chyby bude cca 80% a je rozdíl věnovat na zlepšení energii 80 procentům, namísto 20%.   V mysli mi začaly ihned naskakovat další příklady mimo management, třeba:
  • Kdyby se Usain Bolt v patnácti místo na tréninky v atletice zaměřil na něco, co mu nešlo – třeba na vaření, měli by dnes možná na Jamaice o průměrného kuchaře navíc. Namísto světového šampiona.
  • Kdyby se Scatman John namísto hudby, kterou naplno miloval, věnoval nápravě své koktající chyby, nestal by se světoznámým umělcem (málo kdo ví, že koktání odboural až mimoděk, díky mnoha tiskovým konferencím, které absolvoval), ale průměrným jazzmanem.
Když děláme něco dobře, obvykle to děláme s jistotou. Díky jistotě, kterou nám daly předchozí úspěšné pokusy, můžeme dál trénovat a do dálky skočit o další centimetr. Můžeme tento měsíc zobchodovat o dalších 100, 1000 nebo 10000 korun více, než jsme zobchodovali minulý měsíc. Těžko se ale budeme příští měsíc úspěšní ve výcviku psů, když jsme první zkušenost udělali teprve dnes – a ještě nás hafan pokousal...     Bystrý čtenář se jistě dovtípil, že tenhle postup je vhodné aplikovat tehdy, kdy Vám základní činnosti běží jako na drátkách. Příliš totiž nepomůže v situaci, kdy zjistíte, že nejlepší jste v gaučingu a na místo toho se nebudete věnovat práce 🙂 Moje úvaha také nemá za cíl kritizovat taktiku: vrhnout se do nového a neznámého po hlavě :-).  Dost možná ale právě ta náleží jen lidem, kterým nic jiného nezbývá, kteří vyhledávají adrenalin a nebo těm, kteří už ve svém oboru vyrostli příliš.   Já ještě v branži na limitu nejsem. Bude mi to fungovat? 🙂      

Přečteno 282x.

Článek má následující štítky:

2 komentáře u “Zlepšujte se nejdříve v tom, co umíte dobře!

  1. S odstupem času.. funguje to? 🙂 Má smysl věnovat 80% času a energie tomu co mi jde? Platí to pro všechna odvětví (sport, hobby, práce)?

  2. S odstupem času… funguje to. Ovšem je to jako se vším v lidském životě – je třeba selský rozum. A pohled z větší výšky – to rozhodování co mi jde a nejde řeším spíš nad větším celkem. Řekněme na typem koníčku: rally vs. balet. Rally je 80% a balet 20%. Zůstávám tedy u rally. U ní, ale už samozřejme neplatí, že se nebudu věnovat těm 20% (třeba znalostem o motoru, který je pro mě oříšek). Protože už těch 20% z rally patří do celku, který je pro mě na oné 80% úrovni a tak mám velkou šanci na zlepšení i v tom, co mi v ní zatím nefunguje. Právě tahle rozlišovací úroveň (výška) je důležitá. Můj pracovní příběh od té doby se vyvinul tak, že jsem svoje slabší stránky vykryl např. asistentkou, která místo mě zpracovává administrativu v kvalitě a termínech, kterých já bych nedosáhl protože jednak ně ta práce nebaví a nejsem na ní zrovna talent. 🙂 Děkuji moc za otázku!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.