Práce v ČR: Konec dobrých časů pro špatné lidi!

Kdo chce, vždy si práci najde. A kdo dělat chce a dělat umí, ten si i vydělá. Jakkoliv to může znít odvážně, rozhodně to platí bez debat. Zejména v dnešní době, kdy bez práce nejsou jen koláče, ale i nezajímavá část občanů ČR.   Často slyším názory, jak bylo za komunisty lépe. Nebyly sociální nejistoty a práci měl každý. Správně by však měla věta znít, že práci musel mít každý a kdo ji neměl, pro toho se vymyslela. Tedy část těch, kteří opravdu dřeli, s sebou vláčela ty, kteří měli ručičky dozadu. Jako bonus to bylo korunováno relativně stejnou platovou úrovní. Nu, a protože nebyl žádný nadprůměr, kradla většina všechno ze společného talíře. Hlavně proto, že to „dělali všichni“. Je s podivem, že ačkoliv to „všichni“ dělali – nikde nic nechybělo. Z velké části z tohoto a z menší i jiných důvodů právě komunista musel vládu pověsit na hřebík. V Číně to pochopili a snaží se onen konec ještě oddálit pseudokapitalismem a drancováním pracovní síly v těch nejchudších vrstvách obyvatelstva. Brzy dojde dech i jim. Komunistu jsem jako pracující nezažil, ale názor mám ten, že se dobře schoval lempl a těžko prorážel schopný (neplést s všehoschopný :)) člověk.   Bohužel ani kapitalismus v naší republice na tom nijak dobře není. Zejména proto, že jsme Češi – tedy jak politici, tak ti ostatní. Daňový systém je děravý jako cedník a z těch několika drobků co lidé republice dají, se menší část rozkrade a větší utopí v nepřehledném systému přídavků, dotací a podpor. Ve zkratce se dá říci, že zase pracující podporují ty, kteří pracovat nechtějí. Rázem tu máme zpět socialismus, tentokrát maskovaný v kapitalismu. Korunu tomu nasazuje Drábek se svými reformami trhu práce, rušením úřadů, přesouváním kapacit a „drtivým potíráním Švarc systému“.   Položili jste si někdy otázku, jak by to vypadalo, kdyby nebyly žádné daně (resp. pouze ty minimální na nezbytný chod státu)? Ano, rodiče by platili svým dětem vzdělání i lékaře, ale místo průměrné hrubé mzdy 23.000,-, ze které po všech zdaněních zbude cca 15.000,- naprosto čistého, by byla průměrná mzda 30.820,-. Člověk by se sám rozhodl, do čeho peníze investuje. Jestli do paralenu pro děti, nebo do automatu či piva. U nesoudných jedinců, by se vrchovatě naplňovalo úsloví: „Ono se ti to vrátí na dětech“ a fungovala by pravidla evoluce: „Hloupí, by si rodinu vyhladili.“. Také by bylo přínosem, že by politici nemají co rozkrást či „moudře“ přerozdělit.   A co ještě „vyevolucovat“ švarc systém? Rozumím tomu, proč se jej Drábek snaží držet v nelegalitě. Stát potřebuje zaměstnanecké daně. Těžko se ale divit občanům při smyslech, kteří svými daněmi nechtějí financovat plýtvání na dálnicích, ve zdravotnictví, školství nebo třeba v registru řidičů. Potom do společné kasy jen se sebezapřením sypou korunky a státu chybí. Bohužel naši politici v této věci (snad příklady z minulosti) uvalují represe místo motivačních faktorů. Věděli jste, že třeba na Tchaj-wanu existuje daňová loterie? Každý zákazník vyžaduje vždy účtenku a žádný prodavač tudíž nemá možnost prodat zboží (bez „papíru“). Proč? Nu protože každý měsíc Tchajwanská vláda organizuje daňovou loterii, kdy vylosuje několik čísel. Podle toho, zda se některé shodují s jakoukoliv Vaší účtenkou, můžete vyhrát od 150 Kč do cca jednoho milionu. Po uvedení této loterie prý výtěžnost daní vzrostla o 75% (myslím, že to zavést v Čechách, tak začnou Češi platit daně a kupovat čočku po jednom zrníčku 🙂 ).   Výhoda švarc systému je nesporná. Dává nejistotu „zaměstnanci“ i „zaměstnavateli“. „Zaměstnanec“ nemá jistotu tří měsíčních platů v případě rozchodu a hrozí mu výpověď kdykoliv. Stimuluje ho to tedy, aby odvedl tu nejlepší možnou práci. Naopak „zaměstnavatel“ je stimulován k tomu, aby takového špičkového „zaměstnance“ velmi dobře ohodnotil. Protože neohodnotí-li ho dostatečně, přijde konkurence a špičkového jedince přeplatí – také kdykoliv. Jistě, rovnováha je to křehká a závisí zejména na kvalitě práce. Ale řekněmě si, nemělo by to tak být? Kromě toho, že by tento systém vedl k přírodní selekci druhu (blbci a lenoši by prostě vymřeli, protože by se neuživili), podporoval by zároveň schopné jedince v osobním rozvoji a jejich příkladem motivoval ostatní. Otázkou však je, nechtějí-li sami Češi místo toho spíše takzvaný smrádek, ale teplíčko (jinými slovy jistoty, jako: odbory, podpory a přídavky).   Díky globalizaci se postupně mění i trh práce. Dříve se i lenoch mohl válet u lopaty (viz: šetři si tu práci, to je dobrá práce). Dnes, když se válí, zaměstnají jiného pracanta – třeba i cizince. Jistě, někdy změny nemusí být příjemné a někdy nemusí být ani bezbolestné, ale jsou tady! Nastává konec dobrých časů pro špatné lidi. Pro ty, kteří jsou líní a nechtějí pracovat. Právě těm z neustále se tenčících zásob bude stát strkat menší a menší příděly na bezstarostný život na gauči s pivem v ruce (pravda, s pivem značky „Pivo“ za 3.90,- :)). Když se nenaučí pracovat, nebo nabídnout něco společnosti (a teď nemyslím zrovna ledvinu :)), jednoduše vymřou.   Co si o tom myslíte vy? Bude to dobře?  
Příspěvek byl publikován v rubrice blog se štítky , a jeho autorem je Luba. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u „Práce v ČR: Konec dobrých časů pro špatné lidi!

  1. Lubo, moc pěkně napsaný článek, uhodil jsi hřebíček pěkně na hlavičku. Mám k tomu ale dvě ALE, a rád bych slyšel na ně tvůj argument.

    1. Evoluce „hloupí by si rodinuj vyhladili“ by podle mě nefungovala. Hloupí by se bez práce stejnak množili jak králíci a uživení by řešili když ne prací, tak krádežemi a další pokoutnou činností. Takže bychom tu brzy měli ještě vyšší kriminalitu.

    2. O loterii na tchaiwanu vím a taky vím, že i v této zemi to není všelék na výběr daní. Spíš je to o motivaci k poctivosti, kterou tam jistě mají, v Čechách nikoli. Ono by to naráželo na jednu podstatnou věc. Šance, že v té loterii vyhraju 150 Kč až milion je docela nízká. Čecháček by si dobře rozmyslel, zda ji zkusí nebo pujde na jistotu a při dodávce díla za 10 tis. bez účtenky ušetří napřímo cca. 2tis. Holt ten vrabec v hbrsti :-/

    Jak se díváš na tyto „hrozby“ tvého modelu fungování společnosti?

  2. Kamile, máš pravdu. Ne nadarmo se říká, že lidská hloupost je věčná. Tedy zcela by rozhodně nevymizela. Myslím ale, že by se počet takových lidí podstatně zredukoval cca o tři generace později. Tu loterii jsem uvedl jako příklad v kontextu, kdy bychom měli minimální daň. Tedy nikoliv zdanění 42% ale minimální a ještě loterie 🙂 Nicméně přiznejme si, že celá tahle vize, je těžce nereálná při současném stavu společnosti.

  3. Dobrý den, zajímalo by mě,
    a) jaký máte názor na lidi, kteří i přes svoji pracovitost nedostanou adekvátní plat jen proto, že jsou buď příliš staří, nebo v některých případech naopak příliš mladí a nezkušení?

    b) jaký máte názor na člověka, který chce jen alespoň nějaké sociální jistoty — např. jistotu důchodu (mít možnost odvádění peněz do průběžného státního důchodového fondu), nebo možnost pracovat i přes vysoký věk (nebýt diskriminován), nebo adekvátní valorizaci starobního důchodu (ve vztahu k inflaci apod.) — a přitom on sám se nepovažuje za komunistu (socialistu)?

    Díky.

  4. Dobrý den Jirko,
    děkuji za Váš komentář.
    a) tohle je hodně široké pole k diskusi. Předně věřím, že se u starších zkušených lidí jedná o vyjímky, nikoliv o většinu. Od majitelů firem, s kterými se stýkám slýchám, že dnes chybí zkušený člověk s přehledem a určitými „grify“. Nelze popřít, že se i mezi nimi najde někdo, kdo pracovníky před důchodem diskriminuje, ale stejně tak se najde dost těch, kteří zajásájí, když jim takový pracovník „přesluhuje“. Ohledně mladých je ten problém ještě širší. Vysoká škola mě téměř nic praktického nenaučila a to, čím se živím nyní jsem se naučil sám. Tedy ona nezkušenost rozhodně hraje a musí hrát roli. Nástupní plat, do prvního zaměsnání po VŠ jsem měl 11.800,-Kč hrubého, ale ihned po prvních týdnech mi s ohledem na pracovní výsledky vedoucí přislíbil jeho zvýšení o uplynutí zkušební doby. Toho jsem se již nedočkal, protože jsem i na základě odvedených výsledků úspěšně absolvoval jiný pohovor na lépe placené místo. Myslím, že problém v obou skupiná je zcela jiný. Pracovitého člověka žádný soudný manažer, vedoucí nebo ředitel nebude špatně fin. hodnotit, nebo propouštět. Problémem je, že tito lidé (a stále myslím, že jich bohužel není většina) šanci nedostanou. Možná je to kvůli předchozím zkušenostem s těmi, kteří pracovití nebyli.
    b) Rozhodně nemyslím, že jde o něco špatného, každý z nás potřebuje pro život zázemí a jistotu. Vždyť situace může být i taková, že jste půl života pracoval a poté kvůli úrazu nemůžete. Bohužel ale dnes a denně vidíme, že tento systém nefunguje, protože stát spravuje něco, co není jeho (naspořené prostředky občanů do důchodu) a podle toho to taky vypadá. Jestliže už teď víme, že si půjčujeme od budoucí generace, je to špatně. Můj názor je inspirován minulostí. Tedy kdy se mladí (nikoliv stát) starali o své rodiče naprosto automaticky. Jistila Vás Vaše vlastní rodina, díky zázemí, které jste si sám v průběhu života vybudoval a byl jste životem odměněn přesně tak „jak jste si naspořil“. Jistě, vyjímky půjde opět najít (např. bezdětné páry) ale opět věřím že by jich bylo minimum.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.