Investuj vole, dokud je čas!

Asi to znáte taky. Máte kamaráda, který se pohybuje v oblasti financí a investic (většinou velmi krátce) a u každého druhého piva Vám nezapomene podsunout, že je potřeba rozmnožovat svůj majetek. Mě už to přestalo bavit :).Protože takových kamarádů, kteří dělají „obyčejné“ finanční produkty mám hafo a scénáře jsou vesměs stejné, popíšu Vám trochu jiný zážitek než klasické „finanční odborníky od Broukrů“. Jedna moje příjemná známá mi nedávno představila investování do zlata. Docela mě to zajímalo, půjčil jsem si od ní i knížku (jestli to čteš, prosím pošli mi jak se jmenovala, zapomněl jsem to 🙁 ) Po jejím přečtení jsem si řekl, no proč ne? Proč si to neposlechnout?
Ještě před vlastním povídáním musím říct, že jsem hodně deformovaný svou prací a hodně na ní trénuji. V praxi to znamená, že rád sleduji při práci úplně cizí obchodníky (nejlepší když něco prodávají mě) a testuji si jejich argumentaci, abych se případně něco naučil (někdy až bude dlouho pršet, sepíšu moji návštěvu na přepážce banky :))
O investicích do zlata mi ještě nikdo nepovídal a na kávu jsem tedy s pánem, na kterého mi dala kontakt zašel. Povídání to bylo hezké a dozvěděl jsem se hodně zajímavých věcí: třeba že po válce se v Německu dala za zlatou cihličku koupit celá ulice. O investování toho sice nevím moc, ale zlaté pravidlo, které potkáte na každém rohu je, že: zisky minulé, nejsou zárukou zisků budoucích. To mi pán na místě rozkryl mávnutím ruky a jednoduchým argumentem o opakování se cyklů. OK, dobře – taky věřím, že současný systém půjde do háje zeleného dříve nebo později. Ale když mi potom začal představovat kartičku s 1g zlata zalitým v plastu a básnil o tom, že vytvářejí „novou měnu“ a že kartičkami se bude brzo platit, už se mi nohy pod stolem kroutily. Prý to budou brát obchodníci, protože už je oslovili a moc se jim to líbilo (jeden můj kamarád už holku taky oslovil, ale pořád je ještě sám). Zatím co banky se zatím cukají (a doposud žádná změna), protože mají velký byznys z papírových peněz. V tuhle chvíli mě to už začalo nudit a v hlavě jsem si rozehrál hru, jak jdu s 1g kartičkou (hodnota cca 1.500kč)  do hospody a protože mě nemůžou rozměnit na menší kartičky, musím to všechno „za trest“ propít - to by byla paráda! :). Zvolna jsme přešli k tomu nejdůležitějšímu, a sice k otázkám. Na moji první otázku, kolik mají v našem stotisícovém městě obchodníků, kteří mi v současné době kartičku vezmou, mi pán odpověděl, že: „Ji vezme určitě každý zlatník a na ostatních obchodech pracují“. Popravdě jsem to čekal a stačilo mi to. Nebyl schopen odpovědět kdy a jak to budou mít hotové a dokončené. Korunu tomu nasadil a k odchodu mě nasměroval ve chvíli, kdy mi prozradil další super výhodu. Když do systému najdu dalšího člověka, který do kartiček půjde, budu mít na svoje virtuální švýcarské konto provizi z jeho prvního nákupu. Protože nelétám příliš rád do tohohle letadla jsem nevlezl (ačkoliv se prý fakticky jedná o multilevel marketing, vnímám u toho hranici asi tak pevnou, jako je nudle u nosu měsíčního batolete :)). Nakonec to pro mě ale znamenalo přínos. Začal jsem se po tom pídit a jestli o tom vážně uvažujete, hodit se Vám může zhruba toto:
  1. Pořizovat pouze ryzost 999,9/1000 nejlépe zatavené v plastu s číslem a certifikátem
  2. Nekupovat od překupníků (riziko podvodu, plus mají nadsazené ceny)
  3. Kupovat přímo od vydavatelů (Někde na netu najdete seznam těch, kteří jsou registrovaní na Londýnské burze. S nimi neuděláte chybu).
  4. Nejblíže je http://www.muenzeoesterreich.at/ kteou můžete v ČR koupit dráž prostřednictvím http://www.mint.cz (v Rakousku to bude lepší cenově, když toho budete chtít půl vagónu :)).
A hlavně, kdyby jste to vážně kupovali a třeba i na kila, bude lepší se pídit ještě po dalších informacích! Přece jen to bude něco stát. Jo a ještě: u zlata se neplatí DPH, to jsem třeba nevěděl :). Podle přísloví: „Kde se seje – tam roste.“, jsem se investic dotknul ještě v několika následujících dnech po schůzce se „zlatým panáčkem“. Volal mi jeden pátek nějaký borec z Prahy, že mají super skvělou firmu na investice, a že zhodnocení za minulý rok bylo „bla bla“. „OK“, řekl jsem a ať mi zavolá po 19 do auta. Budu mít hodinu času a můžeme si popovídat. Zarazil se, ale potom potvrdil a už se neozval. Za to mi na mailu přistála prezentace o skvělé firmě, která zdarma lidem vydělává peníze. Protože jsem vůbec nerozuměl principu, prezentaci jsem zavřel a na investici zapomněl. Za 14dní mi borec volal znovu a znovu začal, zda je čas si o tom popovídat. Bohužel neodpověděl na moji otázku, proč nezavolal předminulý pátek ve smluvený čas a vesele mlel dále. O deset vteřin později na moji druhou otázku: „Vy byste svěřil peníze někomu, kdo už na počátku nedokázal dodržet elementární dohodu o tom, kdy si zavoláme?“, odpověděl pouze: „Nashledanou“. 🙂 Zatím poslední dotyk investic, přišel při náhodném rozhovoru s klientem, se kterým již spolupracuji několik let. Vysvětlil mi, jak se „nechali ukecat“ od známého k investování do nějakých fondů. Z počátečního vkladu 120K, bylo za rok 90.000,- a makléř krčil rameny, že „trh šel dolů“. Za další rok, kdy se částka vyškrábala na 100.000,- se klient domluvil s manželkou a peníze vybrali a dali do podnikání, zatímco tchyně investici ponechala. Zatím co klient otočil peníze v podnikání a vydělal (ano prosím, to je důležité - svoji vlastní prací!), tchýně je dnes na čísle 75.000,- (podle makléře trh prý zase poroste, podle klienta poroste spíš tchýně :)). Z principu nevěřím nos mezi očima všem, kteří se motají okolo pojišťoven, bank a ostatních ústavů. Hodně prověřuji a málo důvěřuji. Spoustě lidem z této branže určitě křivdím, ale už jsem se uchránil od nesmyslných rozhodnutí. Protože bez práce nejsou koláče platí bez výjimky, věřím, že ty nejlepší investice jsou do kvalitního vzdělání, do chuti pracovat a do odhodlání měnit to s čím nejsem spokojen. Ty nejvíce vynášejí. Když nějaký fond vydělá peníze, je to vždy na úkor někoho dalšího. Když jeden člověk peníze dostane, druhému je musejí sebrat (taky to mohou udělat tak, že natisknou další, a tím je seberou vlastně nám všem). Proto radím, než měsíčně s rizikem vydělat třeba nějakých 1.500,- s tím, že živím na provizi ještě někoho dalšího a riskuji velkou vstupní částku jako můj klient, je lepší o trochu víc máknout. Za oněch 1.500,- koupit 1x za měsíc něco dobrého a pozvat rodinu a známé, dokud jsme všichni na světě a jsme zdraví :).
Příspěvek byl publikován v rubrice blog se štítky , a jeho autorem je Luba. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u „Investuj vole, dokud je čas!

  1. Děkuji za hezký článek, mám to podobně…
    ono investování do zlata má jednu velkou nevýhodu – pokud k tomu člověk chce ten certifikát, tak je pak někde člověk zanesený že to má. a co je jednodušší při krachu systému než cokoliv jiného? vzít seznam a podle něj zlato posbírat.
    osobně tvrdím že jediná smysluplná investice jsou děti a jídlo.

  2. Co jsem se dopídil, tak právě u těch několika ověřených vydavatelů není certifikát až tak důležitý. Udat by to mělo jít prakticky bez potíží. Co vidím jako další potíž je, že by to člověk musel doma někde schovávat – přece si nenakoupím zlato a pak jim ho nenechám v bance v úschově.
    Někde jsem četl, že nejlepší zajištění důchod jsou alespoň dvě dobře vychované děti a myslím že v tom je hodně pravdy.

  3. Že jídlo je jediná smysluplná investice? Dovolila bych si mírně nesouhlasit… vždyť všechno nakonec skončí… no, však víte 🙂
    Já do zlata již také investuji nějakou dobu, upřímně je v současné době se tomu věnuji aktivně díky http://cz.saxobank.com/ na druhou stranu mi současný stav poklesu nevyhovuje, a plánuji se z toho nenápadně zdejchnout. Abych byla přesná…. zlato je dobré na uchování hodnoty, na druhou stranu moc vydělat se na něm nedá. Zdá se mi, že brokeři, kteří nabízejí zlato a zisky v něm, jsou trošku na tenkém ledě… nemusí to vůbec dopadnout tak, jak to prezentují. Resp. jenom zřídka to tak dopadá,.

  4. Rito, já myslím že většina brokerů se pohybuje na tenkém ledě. Ono vlastně celé finančnictví je postavené na důvěře, která se pouze řetězí. Jak mezi lidmi samotnými, tak mezi lidmi a institucemi, i institucemi navzájem. Až ten celý tenký led praskne, tak to zase začne znova, jako bychom se nepoučili, holt takoví už asi jsme 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.