PF 2015: Buďte šťastní!

Už několik let po sobě přeji blízkým osobám zdraví. Chvíli potom jsem váhal, protože na Titanicu byla většina lidí zdravá a bylo jim to platné, jako mrtvému zimník. A tehdy jsem si uvědomil, jak je důležitý rozdíl mezi: mít štěstí / být šťastný, ale nadále přál lidem hodně zdraví…

 

 

Mít štěstí a být šťastný je ohromný rozdíl. Pokud jste šťastnou bytostí, tak nějak se přenesete přes to, že jste zrovna neměli štěstí a na ulici šlápli do měkkého, jako soudruzi z NDR. Nebo že jste neměli štěstí a z ryb se vracíte s prázdnou. Naopak, pokud nejste šťastným člověkem, nestanete se jím díky štěstí, které se na Vás na chvíli usměje. Několik milionů z loterie z Vás šťastnou bytost neudělá, naopak.

 

 

U příležitosti Vánočních svátků sdílel jeden můj přítel na facebooku příspěvek o tom, jak by bylo nejlepší, kdybychom si dárky nekupovali navzájem, ale sami sobě. Jakkoliv se to dá otočit k nadsázce, ironií nebo k vážnosti, je to ve skutečnosti smutné. Mimo jiné si lze sdělení vyložit tak, jako že dárky jsou zvyklostí a pokud už jsou, měly by být zvyklostí účelnou a potřebnou. Úvahou lze dovodit, že účelnost a potřebnost nejlépe ocení člověk, jemuž je „dárek“ určen. Logicky to sedí, jenže takový člověk o dost přichází a možná o tom ani neví…

 

 

Když se porozhlédnu v pokoji, kde píši tento příspěvek, je plný dárků a také předmětů z mého života. Jen k málokterému se neváže nějaký příběh. Čaj sem si uvařil do hrníčku s nápisem „Škola by mě nejvíce osvítila, kdyby začala hořet“. Dostal jsem jej jako dárek od mamky v době, kdy jsem byl na střední škole a prvák projel v „úsporném režimu“ na půl plynu. Připomíná mi to nejdůležitější, co jsem se na škole naučil – efektivně hospodařit s časem. Zároveň vzpomínám na lidi, které jsem díky školám poznal. Na okně je v rámečku fotografie mé přítelkyně, kterou jsem od ní dostal k narozeninám v roce 2005. Mým prvním, které jsme oslavili spolu. Připomíná mi, že když potkáte dobrého člověka, musíte ho ke svému srdci přikovat řetězem (v případech kdy to lze, tak prstýnkem :-)). Nad stolem visí neaktuální kalendář, ke kterému se váže hodně vtipná historka ze závodů, kdy jsme s partou vyrazili přes půl republiky do 20cm sněhu kdesi u Pacova. Dokazuje, jak je krásné, když si na Vás přátele vzpomenou jen tak, místo toho, aby odjeli za zábavou sami. Na nočním stolku roste už mnoho let neznámá kytka ze semínka, které někdo z naší rodiny sebral kdesi v subtropické krajině na dovolené a s kýmsi dalším se dohadoval, že z toho určitě vyroste palma. Je pro mě důkazem, že člověk je stvořen, aby věřil místo toho, aby nedůvěřoval. Tento pokoj je kouzelný. Stejně tak mám kouzelnou garáž s autem, kde by každý šroubek mohl vyprávět o vztahu s nejlepšími přáteli, který dokazuje, že vůle a odhodlání dokáže zázraky. Mám kouzelnou práci, která mi přes „těžkosti“ obyčejného provozu denně ukazuje, že pracovat s dobrým úmyslem se lidem vyplácí. Mám skvělou rodinu a skvělé lidi okolo sebe. Jsem šťastný.

 

 

Být šťastný neznamená vést pohodlný a materiálně zajištěný život. Být šťastný znamená mít ze života radost. Být plný zážitků. Šťastný znamená být obklopen lidmi, kteří tyto zážitky umí vykouzlit a se kterými se cítíme dobře.

 

Neb je prokazatelné, že šťastní lidé mají pevnější zdraví, měním tedy svůj zvyk a všem Vám přeji:

„Buďte šťastni!“.

 

 

Přečteno 273x.

Článek má následující štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.